Dům U Milosrdných

Příběh projektu bytového domu v centru Prahy na nevyužívané ploše vklíněné mezi Nemocnici Na Františku a Anežský klášter byl poznamenán bouřlivou debatou o vhodné formě nové zástavby v historickém kontextu. Finální podoba stavby je pojata jako novodobá interpretace detailů, které ve svých kombinacích utvářejí specifický kolorit historického jádra Prahy.

Bytový dům má mít šest nadzemních a dvě podzemní podlaží. Korunní římsa novostavby nepřevýší okolní asanační zástavbu a výška budovy bude nižší než výška blízkého barokního kláštera U Milosrdných.

Historický kontext

Místo, na kterém je objekt navrhován, se nachází uprostřed komplikovaného systému dějinných vazeb, které utvářejí zvláštní kontext pražského historického jádra. Stavební parcela vznikla spojením celé řady úzkých gotických parcel původní stísněné městské zástavby.

Bytový dům má tvořit chybějící nároží při křížení pražských ulic Kozí a U Milosrdných. Projekt nevstupuje do stávající zástavby dominantně, naopak se snaží objemově a výškově přizpůsobit okolním hmotám a nenarušit okolní prostorové vztahy.

Protože se jedná o stavbu v centru Prahy, musely být do návrhu začleněny i požadavky památkové péče. Objem bytového domu tak musel být v návaznosti na historickou zástavbu parcel vertikálně rozčleněn na několik menších hmot. Výsledný půdorys má tvar písmene U a uzavírá v sobě malé vstupní nádvoří z ulice U Milosrdných.

Nepřehlédněte: Superlofty nabízí cenově dostupné bydlení

Celek a detail

Zatímco z dálkových pohledů vyniknou především jednoduché a čisté tvary respektující městskou zástavbu, ve větším detailu lze na plánované fasádě odhalit propracované struktury. Tento přístup jinak moderně pojatou budovu myšlenkově propojuje s okolními domy. I u nich lze štukovou výzdobu obdivovat při bližším pohledu.

Reliéf na fasádě odkazuje k zvlněným látkám a novodobým jazykem se vztahuje ke štukovým draperiím zdobícím staropražské domy. Použité zlaté detaily jsou v pražském kontextu rovněž tradiční, ale zvlněná ostění jsou jejich moderní interpretací.

Barevnost fasády je dosud předmětem diskusí. V úvahu připadá elegantní bílá nebo nověji cihlově červená navazující na tóny okolních střech.
Barevnost fasády je dosud předmětem diskusí. V úvahu připadá elegantní bílá nebo nověji cihlově červená navazující na tóny okolních střech. |

Městotvorná stavba

V parteru budovy jsou vyčleněny obchodní prostory, které dům funkčně propojují s okolními ulicemi. Vstupní nádvoří rozšiřuje prostor ulice U Milosrdných a obohacuje veřejný prostor o drobné zákoutí. Jasné členění bytového domu na jednotlivá patra a pravidelné opakování oken vytváří kontinuitu s okolní zástavbou.

Vnitřní členění

Ve střední části vstupního podlaží se nachází recepce, zázemí a komunikační prostory obyvatel domu. V západním křídle je navržen větší obchodní prostor se zázemím, podlahová plocha prodejny ve východním křídle bude podstatně menší.

Do přízemí také ústí dva autovýtahy zpřístupňující podzemní garážová stání. V domě bude celtkem dvacet osm bytových jednotek. Velikost bytů roste s přibývajícími podlažími, v posledních dvou patrech se budou nacházet až pětipokojové byty. Každý z bytů bude mít vlastní lodžii.

Interiér vstupní haly.
Interiér vstupní haly. |

Konstrukční a materiálové pojetí

Dům U Milosrdných nezastírá dobu svého vzniku, a tomu odpovídají i použité materiály. Jedná se o monolitický železobetonový skelet se stěnami dozdívanými tepelněizolačními tvárnicemi. Objekt je navržen jako kombinovaný sloupový a stěnový systém s lokálně podepřenými sloupy. Obvodové stěny podzemních podlaží jsou konstruovány jako tzv. milánské stěny a chrání vnitřní prostory domu před vnikáním vody.

Dům bude mít plochou střechu pokrytou kačírkem. Kovové ostění oken v sobě ukrývá rolety umožňující stínění rozměrných oken. Bytový dům U Milosrdných v sobě tak kombinuje moderní architektonický jazyk a kontinuitu s okolní městskou strukturou.

Bytový dům U Milosrdných
Místo: Praha, Staré Město
Architekt: Fránek Architects
Klient: V Invest
Projekt: 2018
Text: Anna Vrabcová
Foto: archiv ateliéru

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 2/2019.

Share187
Tweet
Share

Komentáře