Parkovací dům Panenská v Brně

Pohled na zadní stranu budovy z piazzetty u Uměleckoprůmyslového muzea.

Problematika parkování v historických centrech měst je výbušným tématem. Na jednu stranu jsou automobily v historickém centru jednoznačnou zátěží, na druhou stranu je jistá míra automobilové dostupnosti nezbytná, mají-li v historických centrech měst zůstat i tradičně zde umístěné správní budovy. Jednu z možných odpovědí na městské parkování se pokusili najít architekti z brněnského ateliéru Hrůša a spol.

Hovoří-li se o parkovacích domech, obvykle se tím myslí parkoviště park & ride na okraji městské aglomerace. Dále již mají návštěvníci města pokračovat pohodlnou veřejnou dopravou. Čím více aut se podaří vytěsnit z historického centra měst, tím atraktivnější oblastí pro život se stávají.

Co ale dělat, když proti tomuto požadavku stojí snaha zároveň v srdci měst zachovat úřady a instituce, které ze své podstaty generují automobilovou dopravu?

Podobné otázky si kladli v Brně, když se zamýšleli nad tím, jak od aut očistit Husovo náměstí na okraji historického centra. V jeho okolí se totiž nachází brněnský magistrát, Nová radnice, Uměleckoprůmyslové muzeum, střední škola nebo hotel.

Vše instituce, které patří již podle sémantického chápání jádra města tam, kde byly historicky, i když čelí účelově prakticistním návrhům umísťovat je na periferii. Umístění parkovacího domu na dané místo u radnice odlišuje situaci urbanistickou – harmonický řád města od banalit gulášovitě se jevícího dnešního příměstského prostředí.

Parkovací dům napomáhá udržet základní věcnost města svou bezprostřední blízkostí k hodnotným a památkově chráněným objektům. Jedním z nich je i středověká hradební zeď.

Parkovací dům není významný jen účelově pro vyčištění prostranství od aut, ale je i hlavním záchytným parkováním pro obsluhu celého vnitřního města.

Jiné objekty, vyjma nově budovaného podzemního parkoviště v suterénu budovy brněnské filharmonie, jsou za psychologickou hranicí běžné komfortní použitelnosti.

Velký, ale nenápadný

Architekti se tedy snažili pracovat s prostorem brněnského centra jako s živým městem, nikoli skanzenem chráněných budov z různých historických období, ale zároveň zasadili parkovací dům na místo s nejvyšší mírou citlivosti.

Parkovací dům má přiměřenou kapacitu 360 vozidel ve dvou vícepodlažních blocích parkovacích stání posunutých vůči sobě výškově o polovinu v jednosměrném provozu polorampami.

Vjezd je v úrovni sběrné městské třídy Husovy ulice, která v malém plní charakter analogický vídeňskému Ringu s výstavnými veřejnými, dopravně dostupnými budovami. Celá budova je jednou hmotou v příjemné pískové barvě, sjednocené opakujícím se rastrem okenních otvorů.

Směrem k historickému centru se nachází převýšené nároží, v jehož parteru bude umístěno turistické centrum a komerční prostory. Uživatelský mix doplňuje také střešní nájemní prostor s velkou terasou, ze které je nádherný výhled na město.

Směrem do centra se nachází prosklený parter.
Směrem do centra se nachází prosklený parter. |

Spojení starého a nového

Budova je železobetonový monolitický skelet založený na pilotách. Stavba má dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. Nosné konstrukce tvoří obvodové železobetonové monolitické stěny a stropy.

Nepřehlédněte – Peter Gero: 90 % všetkého pohybu za prácou a z práce by sa malo uskutočňovať verejnou dopravou, peši alebo bicyklom

Dvoudílné otvory v parkovacích podlažích jsou jako přirozené větrací otvory opatřeny kamennými prvky; je to vedle klasické vápenné, ručně aplikované omítky jediný odkaz na koncepční východiska – jde o záměr souboru téměř klasických detailů v soudobém pojetí celku.

Obchodní prostory jsou zaskleny do hliníkových rámů. Zastřešení je plochými střechami i krovovou konstrukcí ve tvaru plochy konoidu pokryté měděným plechem.

Parkovací dům Panenská
Místo: Brno
Autor: Petr Hrůša
Spolupráce: Igor Bielik, Vít Zenkl
Projekt: 2009–2014
Realizace: 2016
Text: Anna Vrabcová
Foto: Filip Šlapal

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2019.

Share13
Tweet
Share

Komentáře